I kdyby to nečetl nikdo, měla tvorba webu svůj smysl
Proč to děláš? Ptalo se mě pár lidí, když jsem začala myšlenku sdílení převádět do reality a tvorba webu vstoupila do mých dní. Každý se ptal ze svého osobního příběhu, úhlu pohledu a s upřímnou snahou mi pomoci. Každému jednotlivci jsem za tuto otázku vděčná, protože teprve, kdy jsem jich slyšela víc, zjistila jsem, že není jedna odpověď. Možná to tak je i v životě. Odkud se ptáme a odkud chceme odpovědět?
Dcera
„Mamííí, to pro tebe bylo vážně tak těžké nám říct, že nás máš ráda?“ zeptala se dcera poté, co si přečetla můj článek o uspávání. Chvilku jsem chtěla mlžit, ale proč vlastně. Už je to přeci venku. „Ano,“ odpověděla jsem prostě. Usmála se a pevně mě objala. „Pro mě taky. Nevěděla jsem, jak se to dělá,“ šeptala mi do boku. Jaká by byla odpověď na její otázku: „Proč jsi dělala web?“ „Abys měla možnost na mne i sebe nahlédnout i jinak.“ Opět se mi potvrdilo, že jasné chvíle nemusí být jasné pro všechny. Že v denních událostech každý z nás považuje za důležité něco jiného, protože jeho pozornost, schopnosti, možnosti i nastavení je ve své vlastní bublině. „Je krásnej. Jsi dobrá,“ řekla dcera a já jí byla vděčná. Pro tuhle chvíli ta tvorba webu stála za to. Skrze něj mě dcera uviděla zase jinak.
Brácha
Rodinné vztahy nejsou vždy nejrůžovější. Já mám to štěstí, že nám ta růžová občas jen zešedne. Ne ve všem se s bráchou potkáváme názorově a v mnohém jsme diametrálně jiní, přesto dokážeme najít tu důležitou společnou stezku a vzájemně o sobě vědět a vnímat se. Byl to právě brácha, který mě v mém projektu podpořil nejvíc. Ne tím, že by mi fandil, ale prostě neváhal a navzdory svému vytížení se mnou strávil po Skype několik nocí. Byl to on, kdo mé myšlenky dostával do reality. Nezpochybňoval je. Bral je jako fakt, mou realitu a upřímně se snažil ji otisknout do elektronické verze. Z mých neumělých výkladů vykřesal přesně to, co jsem chtěla a často ještě mnohem víc, o čem jsem netušila, že je možné a že to chci. Pro tu sounáležitost, absolutní přijetí a podporu mi stálo za to tento web stvořit.
Manžel
„A co z toho budeš mít?“ Upřímně se přiznám, že odpověď na tuto otázku jsem neměla, protože mě ani nenapadla ta otázka. Ale měl pravdu. Co z toho budu mít? Sebe. Ale na to se neptal. Zkušenosti. Dosud jsem procesu webu byla přítomna jen jako dodavatel textů. Nyní si vyzkouším i další úhel. Znovu jsem si uvědomila, že ne všechny kroky, které jsem v životě udělala byly za účelem vydělání peněz na živobytí. Častokrát nějaké projekty byly čistým nadšením, ze kterých jsem ve finále neměla finančně nic, případně nějaké kapesné. Všechno do jednoho mi však poskládalo mozaiku a cestu, po které kráčím nyní. A na té se vyskytly i možnosti výdělku. Myslím, že jedno bez druhého nejde. Tento web mi osobně přináší řadu jiných benefitů. Něčím reálně projdu, naučím se nové věci a ty mohu využít i jinde. Za tyto znalosti stálo za to web mít.
Dlouholetá kamarádka
„Mám na tebe prosbu,“ zavolala jsem v době karantény své dobré kamarádce: „Mám myšlenku a potřebuji, aby ses koukla, jak to vypadá. Potřebuji skutečný náhled, co se líbí, nelíbí, ruší, překvapilo.“ Trochu se mi u toho klepal hlas a zároveň se styděla. Bude první, kdo to uvidí. Bála jsem se. O co vlastně? Čeho vlastně? Tvorba webu už nesla své první květy a bylo nutné se na to nezúčastněně podívat i odjinud. Napsala mi druhý den. Není z těch, kdo maže med kolem pusy, zároveň je z těch, co umí svůj skutečný názor sdělit s elegancí a citlivostí. Web se jí líbil. Uff. Upozornila na několik gramatických chyb a poskytla i náměty, kam se vydat dál. Jsem vděčná, že si našla čas, opravdu se podívala. Jsem moc ráda, že jsem našla odvahu vyjít, požádat o pomoc a přijmout zpětnou vazbu. Za tuto zkušenost stálo za to web vytvořit.
Tvorba webu: Marketing je důležitý
Ačkoli se ve světě slov pohybuji dlouho, je osobní web něco úplně jiného. Neváhala jsem tedy a požádala další kamarádku, která se živí reklamou, aby se na web podívala i touto perspektivou. Její otázka po zkoumání webu zněla: „Co ode mne na webu chceš? Jenom číst?“ Co já vlastně od lidí, kteří se na web dostanou chci? Tohle byl skutečně oříšek a hlavně opět otázka, která mne nenapadla. Ano, chci, aby četli, protože věřím, že se vzájemně můžeme inspirovat. Jak dostat web i mimo okruh mých známých? Jak být reálně v kontaktu? Co umí skrytý svět reklamy nabídnout? Za možnosti tohle objevování jsem ráda, že web vznikl a existuje.
Tvorba webu a já
I kdyby tento web nikdo nečetl, pro mne je to dítě. Dítě, které bylo počato myšlenkou. Dítě, které se skrytě po nějakou dobu vyvíjelo. Dítě, které se narodilo. Dítě, které budu svou energií a láskou živit po celý jeho život. Hlavně je to však skutečné zhmotnění mého snu. Jsem oficiálně dvakrát. Ve své realitě, i v té, které můžeme říkat elektronická. Každá má svá pravidla a obě jsou skutečné. Dalším darem byl fakt, že jsem přítomna u procesu tvorby a mohu sledovat, jak z něčeho nehmotného vzniká něco hmatatelného. Jak si to žije trošku vlastním životem. Jak je v teorii vše jasné a převod do praxe pak přináší mnohá překvapení a omezení. Jak si realita umí s myšlenkou pohrát a vtisknout jí skutečný život způsobem, který nemusíme ve své fantazii
Při tvorbě webu jsem se o sobě dozvěděla víc než v řadě kurzů ezoterického, manažerského či osobního rozvoje. Co mohu doporučit? Začněte tvořit. Cokoli. Co jde z vás a pro vás. Věřím, že lepší cestu k sobě zvolit nemůžete. Jako bonus získáte pohled na sebe skrze své dílo. Nějakým způsobem se obohatíte při jeho tvorbě.