Šeřík mám spojený s omamnou vůní a láskou nabitými barvami květů. Tolik odstínů růžové, fialové i modré, které občas protne bílá verze je radost pozorovat. O tom, že šeřík má kromě krásy a výrazné vůně i vnitřní sílu pomoci našemu tělu od různých neduhů jsem se dozvěděla nedávno. Proto jsem se rozhodla letos posílit naši lektvarovou nabídku o šeříkový sirup.

Šeřík: vnitřně i zvenku

Šeřík stále spadá do kategorie hezkého „plevelu“, proto oficiálně samozřejmě žádné účinky nemá. Nicméně v tradičním bylinkářství se o něm hovoří hodně. Pokud bychom to přeložili do dnešního slovníku, pak je jeho působení opravdu široké. Vedle šeříkového sirupu lze doma „na koleně“ ze šeříku vytvořit čaj (resp. odvar), obklady nebo masti.

• Bolesti hlavy a migrény (nejen menstruačního typu) – lze podpořit obkladem s pár kapkami oleje
• Zklidňuje nervovou soustavu, uvolňuje vnitřní napětí
• Při žaludečních nevolnostech
• Angíny a bolesti v krku (zejména v oblasti mandlí)
• Revmatický záchvat, úlevy při revmatu
• Ulevuje při dně, a to i při záchvatu
• Zrychluje metabolismus (podpora při redukční dietě) – v tomto případě spíš sušené květy
• Protizánětlivé a zklidňující účinky – zejména ve formě obkladů
• Přispívá ke zdravě vypadající pleti, zpomaluje její stárnutí – též obklady, ale též masti
• Uvolňuje ztuhlé svaly – masáž z oleje
• Vůně údajně působí jako afrodisiakum

Šeříkový sirup: Kdy se vydat trhat?

Na přibližně litr sirupu je potřeba cca 15–20 středních trsů květů = velikost dospělé dlaně s prsty. My máme vyzkoušenou „odměrku“ ve formě košíku na jahody. Mezi další pohodlné měření může být hrnek na čaj, který my ale z úsporných důvodů nenosíme s sebou. Na rozdíl od nůžek, kterými z keříků odstřiháváme rozkvetlé trsy. Ty zavřené se nepočítají. Pokud šeřík ještě není rozkvetlý, dejte mu čas. Zároveň bychom měli sbírat květy rozvinuté a suché, aby zde bylo koncentrováno co nejvíce látek. Odkvetlé již v sobě nemají potřebnou šťávu a látky. V dešti se omyje drahocenný pyl. Já osobně chodím sbírat po poledni, odpoledne si připravím macerovací část a druhý den udělám sirup.

Šeříkový sirup: Postup

Kromě květů si na litr výsledného sirupu připravte: šťávu ze 2 středních citrónů a 1 kg cukru (já používám světlý třtinový, mám raději tu plnější chuť). Sirup samozřejmě lze kombinovat s jinými bylinami, ale u nás frčí jednodruhové, které případně vmícháváme do směsi bylin. Jak na šeříkový sirup?

1. Nechte chvilku nasbírané trsy odpočívat a dejte šanci broučkům odejít.
2. Oberte trsy na jednotlivé kvítky a vhoďte je do připravené čisté nádoby. Na rozdíl od ostatních bylin by se šeřík neměl předem oplachovat (podobně jako hluchavka).
3. Květy zalijte vodou tak, aby „plavaly“, tzn. byly ponořené. Na množství šeříkových kvězů z našeho košíku to znamená asi 2 litry vody.
4. Přiveďte vodu k varu a poté ztlumte a vařte 10–15 minut. Nelekněte se, květy zhnědnou. Já osobně v této fázi přilévám šťávu z 1 citronu.
5. Vypněte sporák a nechte květy do druhého dne macerovat pod pokličkou. Já osobně jednoduše nechávám na sporáku. Pokud dáte do lednice, pak se doba musí prodloužit, proces je zpomalený.
6. Druhý den sliji přes sítko vyložené plátýnkem macerát do čistého hrnce.
7. Přivedu k varu a postupně nechávám rozpustit 1 kg cukru a přilévám druhý citron.
8. Za občasného míchání nechávám na mírném plameni (elektrického typu) vyvařovat vodu a čekám na požadovanou hustotu sirupu. Výsledný čas této fáze (voda se skutečně vyvaří cca na polovinu původní hodnoty) je 3–4 hodiny.
9. Osobně sirup považuji za dokončený, pokud se „táhne“.
10. Naliji do připravených (vyvařených) sklenic s pevně uzavíratelným víkem, a to přes sítko vyložené plátýnkem nebo gázou.
11. Otočím sklenice víkem dolů, aby se „zatáhly“ a já měla šanci je udržet nezkažené. Po otevření skladuji v lednici.

Šeříkový sirup: Kdy a kolik?

My domácí sirupy využíváme jako „zdravější“ verzi šťáv. Používám je tedy jako chutnou prevenci před řadou neduhů, které hrozí potkat. Já osobně si ze sirupu dělám také čaj jen tak na chuť, tzn. zaliji horkou vodou nebo limonádu, kdy zaliji studenou vodou. Pak si klidně přidám další bylinky (máta, rozmarýn…). Sirupy si také míchám ráda do ranní kaše z bulguru, ovesných vloček či jáhel. Pokud se nám něco děje a my potřebujeme opravdu pomoc s akutním atakem nějaké choroby (u šeříku často žaludeční nevolnost, bolení bříška u dětí nebo migréna), pak ze sirupu uvaříme čaj a pijeme co nejvíc teplý. Na migrénu přidávám třeba ještě pár listů svízele přítuly, který vyběhnu utrhnout před dům do parku či kokošky pastuší tobolky. V akutním případě se pije 3× denně šálek.

Šeřík v aromaterapii, v obkladech i v masti

Šeřík má své využití nejen vnitřně, ale také zevně. Nejčastěji se používá na uvolnění napětí ztuhlých svalů (automasáž nebo masáž), případně jako obklady při dně a revmatismu. Doporučuje se macerát květů v kvalitním olivovém oleji, případně obohatit kokosový olej či bambucké máslo o pár kapek éterického oleje (stačí 2–3 kapky do masážní dávky, jinak by na pokožce mohla vzniknout na pokožce nežádoucí reakce). Mně osobně se líbí jeho aromatické působení na naše vědomí – uvolňuje a ukazuje souvislosti, které jsme dříve nezahlédli. Odvary a následné obklady z šeříku se používají také jako prevence stárnutí pleti. Jsou skvělou ochranou před slunečním zářením, takže by neměl chybět v domácích opalovacích krémech. Zároveň má protizánětlivé a zklidňující účinky.

Sirupy z hrnce: Šeřík, pampeliška, hluchavka i sedmikráska

Mezi další dobroty, které doma tvoříme patří hluchavkový sirup, pampeliškový sirup, sedmikráskový sirup a o něco později bezový sirup nebo celoročně zázvorový sirup. Letos zkoušíme ještě tinkturu z květu hluchavky a tinkturu z jehněd břízy. Určitě také zkusím ještě jitrocelový sirup za studena na kašel. A jaké další bylinky u nás nesmí chybět: To se můžete dočíst v mém předchozím článku Moje cesta ke koření, ze kterého se staly bylinky.