Černý bez je v bylinkářském světě zdravý hned několikrát. Nejčastěji se zmiňuje květ a později plod (bezinka). Zatímco z květů se tvoří bezový sirup, k plodů je to bezinková šťáva. Ačkoli se jedná o jednu rostlinu, účinky jsou vždy trošku rozdílné. Není se čemu divit, vždyť na jaře a na podzim čelíme jiným výzvám. K čemu je dobrý bezový sirup?
Černý bez je v době květu opravu intenzivní. A to z hlediska vůně, ale také pylu. Není se tak čemu divit, že je častou zastávkou hmyzu, takže ještě mívá zvukové efekty. Květy černého bezu se používají na řadu způsobů. Klasicky se suší (my používáme sušák na prádlo a doufáme v méně vlhké dny), pojídá se obalovaný ve vajíčku, případně se z něj připravují odvary a sirupy. Alternativou jsou šumivé limonády. U nás se zaměřujeme na bezový sirup, protože nám jednoduše chutná a lze skladovat v mrazáku až do zimy (asi lze i déle, ale nám nevydrží a na jaře je jednoduše nová várka). A proč u nás černý bez nikdy nechybí? Protože na „jarní“ nachladnutí, bolesti hlavy a nudle je opravdu fantastický. A vlastně nejen na to.
Černý bez se pyšní opravdu širokým záběrem. Typicky se používá při nachlazení, zahlenění, rýmách a zánětech průdušek. Pomáhá z těla vylučovat toxiny i prostřednictvím potu (podporuje pocení), ale také močí. Díky svým močopudným účinkům je vhodný i při otocích a zadržování vody v těle, např. z prvních veder. Protože je mírně projímavý, používá se i při obtížích se zácpou. Jen pro úplnost: obklady z černého bezu mohou pomoci při problémech s křečovými žílami (zmírňují akutní stavy), ale také při bolestech hlavy, obličeje, zubů či ucha. Při rýmě se doporučuje inhalace par z odvaru květů.
Bezový sirup není nic složitého a záleží víceméně jen na množství, které máte šanci nasbírat. My sbíráme klasicky „jahodový“ košík (odhadem 30–40 květů), ze kterého následně vznikne asi 1,5 litru sirupu. Ten následně používáme místo šťávy a v případě obtíží jej podávám lžičku 3× denně. Upřímně musím sirup spíše bránit před nájezdníky i v době zdravotního míru.
Než začnete bezový sirup připravovat, je třeba se vydat na lov květů. Nejlepší čas (podobně je to s většinou květů) je po poledni za slunce, kdy jsou kvítka rozvinutá. V ideálním případě sbíráte celé květní talíře v okamžiku, kdy jsou prostředky ještě uzavřené. Rostlina kvete postupně, proto si spíš naplánujte více dávek než vše najednou. Před utržením (já si poctivě nosím nůžky) květ prohlédněte. Ten, který je skutečně v moci mšic, nechte být. Obvykle to chce trochu přebírání. Zároveň nesbírejte nahnědlé verze nebo květy po dešti. Blahodárný pyl je pro danou chvíli fuč.
Malé upozornění: světlý bezový sirup získáte, pokud použijete klasický bílý cukr. Já mám raději tmavší verzi, neboť je chuť o něco intenzivnější, sirup je pak ale nahnědlý.
Mezi další dobroty, které doma tvoříme patří hluchavkový sirup, pampeliškový sirup, sedmikráskový sirup, šeříkový sirup nebo celoročně zázvorový sirup. Letos zkoušíme ještě tinkturu z květu hluchavky a tinkturu z jehněd břízy. Určitě také zkusím ještě jitrocelový sirup za studena na kašel. A jaké další bylinky u nás nesmí chybět: To se můžete dočíst v mém předchozím článku Moje cesta ke koření, ze kterého se staly bylinky.