Imunita je alchymistický svět, který se přizpůsobuje svému hlavnímu alchymistovi. Nám. Ano, jsme to my, kdo tímto světem vládne. Takže ať se nám to líbí nebo ne, my jsme strůjci kvality svého života i imunity. Je na nás, jak dovolíme, aby nás svět zvenku dokázal „rozhodit“, jaký druh potravin do těla posíláme, co děláme pro své fyzično a jakým způsobem plníme svou mysl. To vše totiž formuje naši imunitu.

Minulý článek jsem věnovala imunitě jako takové, teď bych se s vámi ráda podělila o některé skutečnosti, které jsem během těch let vykoukala. Nemám pro ně razítko, jsou to jen osobní zkušenosti, které mohou inspirovat a třeba dodat chybějící dílek do vaší skládanky.

Imunita a její tři pilíře

Nejsem příliš zastánce výrazů Mám to takhle a Tohle mi nefunguje, protože se za to nezřídka schovává nechuť něco skutečně udělat a změnit. Změna je totiž tím, co náš život někam posouvá a přibližuje k šanci dostat věci/sebe do harmonie. A upřímně, ne vždy je změna příjemná (minimálně je to krok do neznáma). Změna je hledání, jak to mám/nemám já. Není to dívání se na změnu, představování si změny, přání změny. Za změnu považuji skutečný krok bez příkras i obecenstva, vnitřní rozhodnutí, které není třeba obhajovat (ani před sebou), je samozřejmostí. Abychom mohli pracovat s imunitou, je často potřeba „nějaká“ změna. Paradoxem je, že většinou jakákoli. Neboť vše souvisí se vším, nic není odděleno.

Celá naše imunita podle mě stojí na třech pilířích:

1. Fyzické tělo – bez těla na této planetě nemůžeme fungovat. Je to naše možnost žít život ve formě, kterou známe. Je to naše jízdenka do zkušeností. Stav fyzického těla ovlivňuje naše myšlení (duševní zdraví) i duchoví nadhled. Pokud nás něco fyzicky bolí anebo tělo nefunguje správně (nemoc, úraz…), na nějaké duševní rozbory není čas ani energie. V nemocném těle energie proudí jinak než ve zdravém. Stav těla (a mikroorganismy v něm) ovlivňuje naši mysl. Zdravé fyzické tělo (funkční imunita) je cestou k dalším pilířům.
2. Duševní zdraví – jsou to naše myšlenky, sny, strachy, radosti, starosti… Pokud většinu života „jen“ sníme nebo se „jen“ vzděláváme, pak nezřídka trpí naše tělesná schránka. Jenže bez těla to nejde. Není to hřích znát své tělo a užívat si radostí, které je s jeho pomocí možné (s přihlédnutím k závazkům/povinnostem, které z toho plynou). Příklad? Tisíckrát můžete snít o dítěti, ale jakmile to své poprvé držíte v náručí, víte, že to slovy nejde popsat. Nejde to vymyslet. Mysl také spouští chemické procesy v našem těle (bez ohledu, zda si je „představujeme“ nebo prožíváme). Pozor tedy, čím „krmíte“ svou mysl.
3. Duchovní cesta – uvědomování si souvislostí a jejich významu pro můj život. Je to spojení předchozích dvou částí a nalezení způsobu, jak je v harmonii zapojit pro můj konkrétní životní příběh. Ve zdravém těle zdravý duch nemusí být jen prázdná slova.

Imunita: Moje vypozorovaná pravidla

• Zatímco o imunitu se staráme průběžně, při nemoci je třeba zacílit konkrétním směrem (spouští se jiné mechanismy). Ať už jsou to byliny, chemické léky, jiné přípravky.
• Žádný „lék“, bylina ani prostředek nelze brát dlouhou dobu. Naše tělo jednoduše „otupí“ a v případě bylin dokonce může začít mít i opačný efekt („začne škodit“). Užívání jedné byliny je obvykle 1–8 týdnů. Méně než týden u bylin zpravidla nemá potřebný efekt. Ideální doba jsou 2–4 týdny.
• Přístup k imunitě není jeden. Různé látky mají podobné efekty. Je třeba zjistit, jaké to jsou a pak je střídat, pokud je třeba. Zejména v případ prevence nebo komplikovanějších zdravotních obtíží.
• Že je něco „na imunitu“ ještě neznamená, že je to směr, kterým chcete jít. Nevhodná kombinace látek/prostředků může proces podpory imunity naopak zkomplikovat (látky jednoduše působí na jiné mechanismy a vzájemně se vyruší nebo dokonce „perou“).
• Pokud se jedná o prevenci, volím látky, které nejsou tak drastické (například ostropestřec na játra je velký dryák, existují jemnější varianty), spíše podporující.
• Byliny působí pomaleji, ale dokáží ve finále „uzdravit“. Chemické léky působí rychle a konkrétně u dětí finální uzdravení spíše přesunou „na příště“.
• Efekt bylin se projeví až za další čas, může se stát, že se krátkodobě mohou příznaky i trochu zhoršit.
• Byliny a chemické léky mají jiné formy působení. Vzájemná kombinace není vždy možná.
• Byliny nejde brát bezhlavě a střídat jednu přes druhou (chvilku trvá, než tělo procesy vyvolané bylinami nastaví a vy už byste měnili). Navíc se obvykle podávají v kúrách, kdy se vzájemně doplňují. Bylinkářství má svá pravidla!
• Na přírodní léky se nepoužívá kov!
• Chemický lék není špatný! Jen je třeba k němu přistupovat s respektem. Využít jeho rychlých účinků, ulevit tělu, ale zároveň dát tělu prostor na přirozenou regeneraci.
• Detoxikace. Pravidelná očista vnitřního prostředí těla je potřeba, ale opět to není páté přes deváté. V tomto směru je lepší najít si poradce, který vás tím provede. Je to proces (i na měsíce), ne dvoudenní půst.
• Posilování imunity není jen o tělu, ale také péče o svou psychiku a vztahy, které udržujete.
• V sílu imunity nejde uvěřit, lze ji „jen“ prožít.
• Pokud nezměníte to, co k nemoci vedlo, žádný z přístupů vám nepomůže. Je třeba vnímat své potřeby.
• Nelze se vrátit do stavu „před nemocí“. Jsme jiní. Snaha navrátit vše do starých kolejí obvykle vede k horší verzi první nemoci.
• Nesprávná slova v nesprávný čas dokáží zranit víc než jakýkoli bacil. Zvlášť děti…

Přijměte pozvání k přečtení i mých dalších článků

• Jaké bylinky nechybí v naší domácnosti
• Imunita: Superstar posledních dní