Je zajímavé, jak se mění mé vnímání začátku.

Někdy se mi hodí pondělí.

Jindy ráno nebo zítra.

Na pozadí v mé mysli vnímám také astrologický počátek roku, jarní slunovrat v březnu.

Obyčejně si všimnu ještě 1. ledna.

Během minulého roku se mi v životě míhaly ještě začátky různých zvláštních nařízení, jejichž smysl mi sice unikal, ale život mi značně zpestřily.

Občas mám pocit, že daná situace už nikdy neskončí, a tedy ani nic nezačne.

V současné situaci je nejintenzivnějším začátkem čehokoli první školní den (minimálně loni jsem jej zažila asi pětkrát). Rozjíždí se mašinérie přenášení učebnic, papírů, potvrzení, vší, úsměvů i zkušeností. Začínají také pravidelné kroužky a s tím i přesuny zprava doleva, zpět, nahoru, dolů, ven a tam či sem…

Když jsem se dneska se slzou v oku (ach, jak ty děti rostou) podívala na začátky školních dní mých dětí, uviděla jsem něco nově. Najednou jsem spatřila, že život není kruháč, je to spirála, která nás sice čas od času přivede na zdánlivě stejné místo, ale my už nejsme stejní. Rosteme, jen na rozdíl od dětí to není fyzicky zcela patrné. Stejně jako děti, i my dospělí jdeme do školy (říkáme jí život) a jednoduše se učíme. Někdy to pořádně bolí, jindy je to zábava. Některé předměty nám jdou, jiné drhnou a prolezeme s odřenýma ušima. Občas si vezmeme nějaké dobrovolně (povinně) volitelné předměty (hypotéka, leasing, víc práce, manželství, děti…). Jen ten pocit začátku v tom dospělém životě nějak mizí. Alespoň já se občas ztratím v překladu a mám pocit, že se potácím mlhou bez konce, a tedy i začátku.

A tak si říkám, zda nás ta školní docházka neučí ještě něčemu jinému. Poznat své počátky. Možná je máme každý den nebo dokonce s každým nádechem. Některé situace nám ze života zmizí (i ta základka trvá devět let), jiné přibudou (ano, střední, učiliště nebo dokonce vysoká a vyšší vysoká). Mně pomáhá se v prostoru a čase zorientovat den mého narození. Beru jej jako takový první školní den. Obvykle mi někdo udělá i tu fotku 🙂 Nepotřebuji velké oslavy, přesto tento den považuji za osobně důležitý. Mohu vidět, zda jsem se ve svém studiu někam posunula, zda si mám v nějaké oblasti zajistit doučování anebo naopak mohu určitou oblast považovat za dostudovanou. Znovu jsem si dnes připomněla, jak důležité je vnímat to uzavření dalšího stupně spirály, abychom se mohli něčemu novému otevřít.