V našem rodinném životě je hodně věcí trošku jinak. Nevím, co je pro koho správně, mohu však ukázat, jak to máme my. Koření a bylinky, staré „babské“ rady i staletími prověřené „myšlenky“ se nám v mnoha oblastech staly naší denní realitou. Často jsme ani nevěděli, že jsme vlastně alternativní, protože nám to přišlo přirozené. Jednou z oblastí, která vstoupila do našeho života jsou právě byliny. Překvapivě se mnoho z nich maskuje jako koření.

Které bylinky u mne nechybí

Nevlastníme zahradu, proto na svou permakulturní myšlenku převedenou do praxe stále ještě čekám. Nicméně i s málem jde udělat moc. Terasa má východně-jižní zaměření, takže se tam koření i bylinkám daří dobře. Pokud samozřejmě přežijí mou péči, dětské nenechavé ručičky a nájezd mravenců, kteří se tam zjevují v okamžiku, kdy se zde objeví květiny i malé plody. Jaké koření a bylinky si držíme?

• ŠALVĚJ – hodí se téměř do všeho. Jsou jí přisuzovány antibakteriální i antivirové účinky, v některých herbářích se o ní mluví jako o přírodním antibiotiku. Já ji využívám například k pečené červené řepě nebo do šalvějového másla. Stačí opravdu 4 větší lístky do celého jídla (odvar klidně jen z jednoho).
• OREGÁNO – pokud se někdo necítí dobře, používám ho jako prevenci proti virům, případně jako podporu při léčbě (spolu s dalšími bylinami na dýchací cesty). V jídle nám chutná nejen v italské kuchyni, ale například i s mletým masem a zejména s pečenou zeleninou. Patří mezi často využívané koření a bylinky.
• MAJORÁNKA – myslím, že ta může být víceméně všude, čerstvá navíc krásně voní i vypadá (mně odvar z ní pomáhá například i s menstruačními bolestmi, případně při žaludečních potížích)
• ROZMARÝN – milujeme pečené brambory či zeleninu s rozmarýnem
• TYMIÁN – používá se hlavně do svíčkové, ale my si zpestřujeme i rizoto nebo jiné pochoutky. Má prý pozitivní vliv i na dolní cesty dýchací (zejména průdušky).
• MÁTA – letní koktejly se bez ní neobejdou, nejen, že skvěle voní, ale mně pomáhá s trávením
• BAZALKA – dáváme nejen čerstvou například s rajčaty a mozzarelou, ale i do různých jídel (opět se neomezujeme na italskou kuchyni).
• SATUREJKA – má údajně pomáhat proti streptokokovým infekcím. My ji používáme hlavně k masům. Krásně voní a čerstvá dodá jídlu šmrnc.

Na co používám sušené koření/bylinky

• ANÝZ – už dětem jsme dělali anýzový čaj na prdíky, teď ho používám na bolení bříška, přičemž ulevuje i při rýmě
• KURKUMA S PEPŘEM nebo KARI – používám ke klasickému kari s kokosovým mlékem a nebo jen tak pod maso/zeleninu. Kurkumin se považuje za jednu z látek, která má protivirové účinky.
• ZÁZVOR – ať už čerstvý nebo sušený, zázvor k nám patří. Čerstvý se mi osvědčilo nasekat v ručním mixéru spolu s cibulí a česnekem a poté jej použít spolu s kokosovým olejem jako základ pod zeleninu nebo i maso (chutná nám zejména vepřová krkovice zapečená s touto směsí).
• ČESNEK – protože si jej nedokážu sama vypěstovat, využívám vedle čerstvého také možnosti sušených a drcených verzí (kupuji v bylinkárně), případně jej nakoupím na trzích, oloupu jednotlivé stroužky a strčím do mrazáku. Rozmrzá rychle a od čerstvého nelze v jídle poznat.
• KONTRYHEL – menstruační bolesti nejsou žádný med a když se daný měsíc moc nešetřím a hlavně neposlouchám, často na mne dopadnou v plné míře. Pomáhá mi odvar právě z kontryhele, případně ještě s majoránkou.
• DIVIZNA – dětské kašlíky jsou u nás občas na pořadu dne. Pokud se jedná o vlhký kašel, ulevuje jim právě divizna (a nebo klasický Hedelix, kde je základní bylinou břečťan), spolu s dalšími protirýmovými bylinkami.
• JITROCEL – dýchací cesty jsou pod neustálým útokem patogenů, proto ani jitrocel u nás nechybí (máme sušený a děláme odvary spolu s oregánem, případně slézem nebo šalvějí)
• SLÉZ LIST, JITROCEL a šalvěj – trojkombinace proti rýmě, která mým dětem pomáhá zbavit se nudlí (spolu s klidovým režimem a nuceným pitným režimem)
• ČERNÝ BEZ KVĚT – zpravidla z něj uděláme sirup. Část vypijeme, část dáme do PET lahví a zamrazíme. V zimě pak taháme a popíjíme. Z plodů lze také udělat sirup, ale já je spíš kupuji ve formě sušených plodů. Podporuje imunitní systém.
• HEŘMÁNEK – zarostlé palce, drobné odřeniny a nebo nějaká hnisavá neplecha. Odvar z heřmánku používám jako obklady na dané místo.
• KOPŘIVA – když to na mne na jaře přijde, vyrážím na kopřivy. Prospívají vlasům, ale také „čistí“ krev od toxinů. A kopřiva je navíc chutná.
• LNĚNÉ SEMÍNKO – dávám ho do domácího pečiva, ale také třeba do vloček. Pomáhá s trávením. Pokud máme někdo zácpu, pak si dáváme lžíci lněného semínka.
• KORIANDR – uvolňuje cévy a žíly, čímž se lépe prokrví tělo, plod používám do gulášů a list všude tam, kde je chuť. Čerstvý je hodně aromatický, ale nám chutná (i s čerstvou cibulí).
• ŘEPÍK – je protizánětlivý, ale já jej používám zejména ve formě obkladů na jizvy a jizvičky

Co ještě pěstujeme na terásce

Rozhodně nejsme ve stavu, že bychom si mohli celé léto pěstovat vlastní zeleninu. Jako zpestření a hlavně ukázka života to ale všem prospívá. Pokud je energie a čas, pěstujeme pěkně od semínka. Malé nic se zasadí do hlíny a poté se čeká, zda z toho něco vzejde. K našemu překvapení často i vzejde. Bohužel však naše městské podmínky nejsou pro začátečníky úplně ideální, takže poslední dobou investujeme pár korun do hotových sazenic. Osvědčila se nám keříková rajčata, papriky, okurky, jahody, cuketa. Také jsme zkusili brambory a jde to!