Další z blahodárných bylin, které nám doslova raší pod nohama je červený jetel, respektive jetel luční. Za mne je nejefektnějším způsobem, jak si jeho sílu uchovat sušení. Důvodem je působí hormonálně a dávkování se lépe hlídá u sušené verze.

Červený jetel: co a jak sbírat?

Většina účinných látek je obsažena v květu. Je fialkovo-růžový, nikoli bílý (ten se používá pro trošku jiné účely, nejen jako krmivo pro hospodářská zvířata). Sbírat je třeba za suchých, ideálně slunečních  dní, což může být někdy poněkud obtížné, neboť červený jetel obvykle roste ve vysoké trávě jako plevel a je tedy plný vody. Sbíráme rozkvetlé květy, které utrhneme i s několika lístky pod květem. Vyhněte se zavadlým kouskům, neotevřeným kouskům nebo těm, které jsou už z větší části hnědé. Samozřejmě by květy neměly být nijak zašpiněné (i třeba od venčících se psů nebo pokud je místo hodně prašné). Sbíráme do košíku, papírové či látkové tašky s pevnějším dnem (aby se květy nepoškodily), nikdy ne do igelitových záležitostí (zapaří se).

TIP: Z některých bylinkářských knih jsem se dozvěděla, že nejúčinnější je první květ, všechny další už jsou méně účinné a více „toxické“. Věřím zkušeným a tak sbírám ten první…

Sušení červeného jetele v sušičce

Před začátkem sušení nechávám ještě chvíli odlehnout a broukům šanci vyběhnout. Sušení červeného jetele v sušičce je trošku běh na delší trať. Oproti šeříku nebo květu černého bezu je třeba trocha trpělivosti. Protože byliny se suší maximálně na 40 °C (výjimečně na 45 °C), aby si zachovala maximum účinných látek, naplánujte si to tak, aby sušička mohla jet spíš přes noc. Suší se celý květ včetně lístků. Rovnoměrně je rozprostřete na rošty (já mám plastové). Suší se ca 10–12 hodin na 40 °C.

Sušením to nekončí

Po sušení si květ musí zachovat fialkovou barvu. Pokud zhnědne, není již využitelný. Že je květ suchý poznáte tak, že šustí (doslova). Protože nechci trápit ani sušičku ani květ, osobně po sušení ještě červený květ „dosušuji“ na pečícím papíře tak, že jednotlivé hlavičky květu otrhám, hnědé části vyhodím spolu s lístky. U středu totiž bývají ještě zavlhlé (prostě jsou tam nahloučeny). Dosušit obvykle stačí jeden den. Pak skladuji v zavařovačce na tmavém místě. Já používám do směsí (například pro úlevu při menstruaci – spolu s řebříčkem anebo u dětí jako alternativa šeříku při nachlazení, virózách a chřipkách).

Červený jetel: pro ženy

Mezi nejznámější účinky, které červenému jeteli připisuje klasické bylinkářství patří možnost hladce zvládnout období klimakteria, neboli přechodu. Dokáže se poprat s návaly horka, nespavostí, ale také náhlými nevolnostmi. Působí svými fytohormony na náš hormonální systém. Červený jetel je tradičně považován spíše za ženskou bylinu, neboť přispívá i k harmonizaci menstruačního cyklu nebo je podporou při gynekologických zánětech.

Červený jetel: na kašel i podpora rekonvalescence

Jetel červený zaujme i svou schopností celkově posílit organismus, což oceníte zejména pokud čelíte nějakému dlouhodobému oslabení (nejčastěji stres, nemoc, únava). Obecně řečeno, podporuje proces rekonvalescence a pomáhá vás vrátit do formy. Klasikou, kterou na jaře uvítá téměř každý je pak využití červeného jetele jako součást směsi na kašel či bronchitidu. Červený jetel také čistí krev, a to díky posílení činnosti jater. Pozadu nezůstává ani lymfa, kterou pomáhá rozproudit (a tak nás zbavit otoků v místech lymfatických uzlin).

Červený jetel jako obklady

Červený jetel mnohé možná překvapí i jiným využitím než jen jako sušená bylina na čaj. Lze z něj vytvořit i účinné obklady nebo mycí emulzi. Používají se zejména jako mycí voda pro ekzematiky, pleť s akné nebo ty, jež trápí lupénka. Červený jetel má schopnost dezinfikovat a zklidnit. Což se osvědčuje například při pokousání nějakým hmyzem. Stačí přiložit čerstvý květ na hmyzí bodanec a dojde k úlevě (v tomto případě je alternativou i jetel bílý). Klasicky se ve formě obkladů může přiložit na artritické klouby. V tomto případě ulevuje od bolesti.