Třešně jsou pro mě dalším symbolem léta. Miluji ty plané, miluji ty, které jsou opečovávané na zahradách. Ráda je trhám rovnou ze stromu, kdy následně můžu zcela neelegantně plivat pecky okolo sebe. Vedle podmanivé chuti třešně nabízí i pořádnou dávku vitaminů. Protože natrhané rychle pozbývají čerstvost, zdomácněla u nás třešňová marmeláda. Jak na ni?

Třešně plné pokladů

Třešně jsou známy svým vysokým obsahem draslíku (ve 100 g ovoci se uvádí až 250 mg). Vedle toho je bohatá na vitaminy skupiny B, vitamin C, provitamin A a dále hořčík, železo, zinek, fosfor, mangan, vápník. Mezi látky, které jsou opravdovými poklady pak je kvercetin (široké působení, vč. pritizánětlivého, a též zmírňuje alergické a astmatické projevy) a kyselina ellagová (ceněná pro antivirové a antibakteriální účinky). Třešně jsou červené díky anthokyaninům, které mimo jiné hrají roli ve zmírňování zánětlivých procesů v těle a také údajně snižují hladinu urátů v krvi (ocení ti, co trpí na dnu).

Skvělou zprávou je, že třešně mají i relativně malé množství kalorií. To jen tak na okraj. Mě to od jejich pojídání rozhodně neodradí.

Ačkoli bývám rebelská, v případě třešní a následného popíjení vody si dávám pozor. Důvodem je, že dužina je bohatá na celulózu, která následně v žaludku ráda bobtná a výsledkem není zrovna příjemný pocit v břiše. Trávení se značně zpomalí nebo naopak velmi urychlí. Každopádně se dostanete hodně z rovnováhy.

Třešně a jejich (nejen) zdravotní pohlazení

Třešně se vyskytují v tradičním bylinkářství, kde se z tohoto stromu využívalo kde co. Kam třešně dosáhnou?

• Antipyretikum = snižují horečku
• Podporují trávení (tradičně pomáhají se zácpou, ale i se žaludečními problémy)
• Jsou močopudné = odvodňují a urychlují detoxikaci organismu (odvod toxinů prostřednictvím moči)
• Ulevují při revmatických bolestech, včetně dny (neutralizuje kyselinu močovou)
• Třešně blahodárně působí na pleť (zejména působí proti projevům stárnutí)
• Regenerují kožní vazivo (ach ty vrásky) a zároveň umí zklidnit podrážděnou pokožku
• Pomáhají řešit zápach z úst

Třešňová marmeláda: Jak na to

Třešně u nás našly své místo nejen jako lahůdka, ale zejména jako třešňová marmeláda. Na její přípravu využívám pektin, nikoli želírovací cukry. Důvod je prostý, nechci tam sypat příliš mnoho cukru. Bez něj to bohužel ještě neumím. U třešní je třeba mít připravenu i kyselinu citronovou, neboť pokud jsou šťavňatější, mívají rebelské sklony nehoustnout. I tuto zkušenost máme za sebou, takže pak jsme je doslova „lili“ do jogurtu. Také pamatujte, že pecka je poměrně podstatná váhová složka třešně. Pokud tedy nasbíráte 5 kilo třešní, budete mít tak 2–2,5 kg suroviny na marmeládu.

Třešňová marmeláda: Recept

Podobně jako jahodová marmeláda s pektinem, i třešňová marmeláda je po vypeckování vlastně rychlou záležitostí. Proto též připravuji na várky. Jinak mi nestačí ruce a zbytečně dochází k nehodám. Jedna dávka = +/-2 kg vypeckovaných třešní, 20 g pektinu smíchaného s 2 lžícemi cukru, panák rumu, 2 lžičky kyseliny citronové (raději přidat než dát moc a pak přemýšlet, jak marmeládu dostat z hrnce) a poté 500 g cukru – dávám hnědý (máme rádi karamelovou chuť).

1. Začínáme meditaci vypeckovávání (pecky ani stopky nevyhazujte)
2. Do většího hrnce dám 2 kg ovoce.
3. Já osobně v této fázi rozmixuji do víceméně hladka. Druhou variantou je třešně rozvařit a rozmixovat následně. U nás se ale nesetkávají příliš s úspěchem „kousky“.
4. Do rozmixovaných (při rozváření až do rozvařených) třešní přidám směs pektinu a míchám.
5. Třešně přivedu k varu a snažím se je udržet v hrnci. Nechávám probublávat. Případnou pěnu sundávám lžící.
6. Po pár minutách (cca 5) vmíchávám cukr (cca 500 g) a kyselinu citronovou (spíše postupně a čekám, co to udělá, jak moc to má tendenci houstnout).
7. Na chuť přidám panáka rumu.
8. Za stálého míchání vařím dalších cca 5–10 minut.
9. Zkusím hustotu na talířku. Pokud jsem spokojená, plním sklenice. Pokud příliš tekuté, přidám kyselinu citronovou a ještě povařím.
10. Sundám další pěnu, pokud se vytvořila.
11. Plním čisté sklenice (na jednu dávku je cca 6 sklenic 400 ml).
12. Po zavření víčka otočím dnem vzhůru
13. Dokud je marmeláda ještě teplá, otočím zpět. Jinak bude ve sklenici levitovat.

Třešňová marmeláda jako cesta k peckám a stopkám

Může se zdát, že odpeckování je vlastně nuda. Já osobně tento proces mám opravdu ráda. Obvykle se usadím na balkóně, nechám se ofukovat větříkem a celá zapatlaná odpeckovávám. Po pár minutách získám rytmus. Pro mnohé může být překvapením, že třešňové pecky nejsou odpad! Odvar z nich se v tradičním bylinkářství používá pro své močopudné a stahující účinky (vhodný je tedy i v případě hemoroidů). Pokud pecky následně důkladně opláchnete, můžete je využít do „nahřívacích“ polštářků. Krásně drží teplo. Pro úplnost: stopky z třešní také nejsou překvapivě odpadem, ale odvar (případně výluh) z nich se používají proti odvodnění. Doporučuje se je také nasušit.

Co se u nás ještě vyrábí?

Mezi další dobroty, které doma tvoříme patří:

• jahodová marmeláda (jahody podporují imunitu, nervy, vhodné při chudokrevnosti)
• hluchavkový sirup na záněty dýchacích cest, regulace menstruace a s protizánětlivým působením,
• pampeliškový sirup jako první pomoc při únavě, podpora při angínách, zlepšuje trávení,
• sedmikráskový sirup na odkašlávání, při horečce, lehce projímavý, močopudný,
• šeříkový sirup na migrénu i bolesti v krku,
• bezový sirup na nachlazení, zácpu a nevolnosti,
• zázvorový sirup jako životabudič a první pomoc zejména při podzimních chřipkách.

A jaké další bylinky u nás nesmí chybět: To se můžete dočíst v mém předchozím článku Moje cesta ke koření, ze kterého se staly bylinky.